Jak zařídit růst efektivity u zaměstnanců?

Kde nalézt ztracenou jednoduchost a cestu zpět k člověku? V synergetickém přístupu. Ten je o nalezení a udržení životní rovnováhy, o znovuobjevení hodnot, jež nám v současném shonu tak snadno unikají. O změnách postojů, návyků, vzorců chování, o nahrazení již nefunkčního něčím novým. To v souhrnu způsobí, že lidé začnou jinak přemýšlet, jinak se chovat, a to k sobě i k ostatním. Ale hlavně – začnou DĚLAT jiné věci.

Jak to dnes často vypadá?

Přemíra stresu, úkolů, časté přesčasy, záplava informací, možností, neustálé změny, nejistota… Práce často dostává přednost před soukromým životem: nemáme čas na učení se novým věcem, jsme ve vleku operativy, naše kondice se pomalu, ale jistě zhoršuje a my s tím nebýváme příliš spokojeni. To vše se negativně promítá i do našich vztahů, zejména do těch nejdůležitějších.

Jak může taková změna probíhat?

Kromě aktuálních poznatků z praktického managementu se využívají znalosti z behaviorální genetiky*, firemních a týmových dynamik. Pomocí těchto metod lidé objevují a naplňují své silné stránky a osobní potenciál, ke kterému mají největší genetické predispozice. Je to jedna z cest ke zvýšení osobní spokojenosti, zlepšení vztahů, zvýšení odolnosti vůči stresu, vstřícnějšímu přijímání odlišných názorů a lepší práci s časem. A to se zákonitě projeví na růstu efektivity firmy.

Preferuje se celostní přístup k člověku – nepracuje se odděleně s jednotlivými rolemi, jako např. zaměstnanec, manažer, rodič, přítel, kamarád atp., neboť to všechno jsou spojené nádoby. Zlepšení jedné stránky osobnosti příznivě ovlivní i stránky ostatní. Mottem je, že pokud pochopím, co se děje uvnitř mě, snáze pochopím i ostatní.

Cílem synergického přístupu je podporovat u pracovníků i manažerů oba póly následujících charakteristik:

  • flexibilita vs schopnost udržet si nadhled a směr;
  • schopnost operativně řešit problémy vs myšlení v dlouhodobých kontextech;
  • vysoké nasazení vs dlouhodobá výkonnost;
  • schopnost práce v týmu vs uplatňování osobních silných stránek;
  • logické dohody vs porozumění emocím, tj. nejen AHA, ale i ÁÁÁCH;
  • přebírání osobní zodpovědnosti vs loajalita k prioritám, vizím a změnám;
  • kreativita ve vztahu k novým řešením vs efektivní zvládání rutinních činností;
  • přijetí rozumné míry rizika vs perspektivní zvládání chyb.

 

A co je klíčem k prosperitě? Spokojení lidé.

 

*Behaviorální genetika je věda, která se zabývá souvislostmi mezi rysy naší tváře a těla s našimi způsoby přemýšlení, systémy přesvědčení a uvažování. Jsme schopni na první pohled rozeznat, co danému člověku „sedí“, co je mu příjemné, a naopak, co ho přivede do stresu nebo ho rozčílí.

Nabídka kurzů

 

Komentáře